MONTESSORI DOMA IX.

30.04.2016 06:44

2.5. Svobodné jednání 

V připraveném prostředí, se děti učí vždy znovu a znovu dobrovolně si zvolit nějakou konkrétní činnost z různých nabízených možností. Děti se samy rozhodnou, zda práci udělají samy, či s druhými, samy si určí, co budou dělat, a v zásadě se rozhodují i o délce své činnosti. Svobodná volba činnosti jim umožní poslouchat hlasy svých senzitivních období, vyjadřovat své názory, zájmy, potřeby a síly, najít si svůj vlastní rytmus a vlastní tempo své činnosti. Je to jedna z cest k samostatnosti a tolerování svého okolí. Děti se učí akceptovat určité hranice, které poznávají v řádu, který je obklopuje všude kolem. Jedná se o řád ve vztahu k okolí (místnost, dospělí, druhé děti…..). Materiály jsou vždy na svém místě, ale každý materiál je pouze v jednom provedení (exempláři), takže se děti učí i čekat, domlouvat se a tolerovat druhé. Hranicemi svobody jsou zájmy společenství, které nás všude obklopuje. Úcta k činnosti druhého je stále procvičována, stejně jako i respekt před vlastní činností. Tímto způsobem se děti učí navzájem se nerušit při každodenních činnostech. Tam, kde se děti mohou svobodně a volně rozhodovat, panuje klid, pořádek a disciplína, která však není vynucená zevnějšku, nýbrž vyplývá z vlastní spokojenosti a z pocitu dítěte, že bylo přijato do skupiny.
          HARALD, L. a kolektiv  Vychováváme a vzděláváme s M. Montessoriovou, s.33. Praha ČS EFFE 2000, Univerzita Pardubice. ISBN 80-7194-266-9. 
  
 
Zpět