MONTESSORI DOMA V.

24.04.2016 06:22

2.2. Senzitivní fáze vývoje 

Po narození se novorozenec ocitá v roli úplné závislosti na svém okolí. Od svého okolí vyžaduje láskyplnou péči svých rodičů, výživu a další tělesné potřeby. V knize Haralda Ludwiga  „ Vychováváme a vzděláváme s  M. Montessorivou“ na straně 27, 28 mě zaujala myšlenka, cituji:  „Marie Montessori však říká, že dítě přichází na svět jako 
„psychické embryo“, které je potřebou ochrany odkázáno na pomoc dospělých. 
Současně jsou v něm obsaženy všechny možnosti rozvoje jeho osobnosti. Tedy jeho 
individuální zvláštnosti, jeho schopnosti k učení, jeho schopnosti procvičovat smysly a 
pohyby. „Dítě není prázdná nádoba, kterou naplňujeme naším věděním a která nám 
musí být za všechno vděčná. Ne, dítě je stavitelem člověka a neexistuje nikdo, kdo by 
nebyl stvořen dítětem, kterým každý z nás jednou byl.“ (Marie Montessori: Das kreative Kind Der absorbierende Geist. Freiburg 1972, s. 13).“ 3 
Já si osobně myslím, že každý jedinec má na tomto světě svůj vlastní vnitřní úkol, narodí se právě těm rodičům, kterým má a získává zkušenosti přesně ty, které má poznat. Je však nutné si uvědomit, že jsme se na tento svět nenarodili jako prázdné nádoby, ale už si neseme z minula určité znalosti, věci, které nám připadají známé a tudíž poznané. Nám dospělým nám proto nikdo nedal právo se k malým dětem chovat nadřazeně a naopak jim máme cestu usnadnit a pomoci, aby to zvládli oni samy s co nejmenší pomocí nás dospělých. 
Každé dítě má období zvýšeného vnímání, a pokud nemá dítě v tomto období možnost jednat v souladu s určitými pravidly svého citlivého období, tuto příležitost k přirozenému učení nenávratně ztrácí. Každé vynaložené úsilí a prožitek přináší zisk. V případě, že je cíle dosažena a dušička a tělíčko je nasyceno, dostavuje se únava a nastupuje vlna nezájmu. Senzitivní fáze (fáze řeči, fáze řádu, fáze tříbení smyslů, fáze fascinace malými věcmi, fáze sociálních vztahů, fáze pohybu). V případě využití tzv.    senzitivních období plyne celé dětství od jednoho vývoje k druhému v pravidelném rytmu, k úplné spokojenosti a radosti dítěte.  Pokud období zvýšené vnímavosti vyhasne, musí dítě použít už pouze rozumové myšlení, volní úsilí a pracné hledání.
 
Ve stejné knize Haralda Ludwiga „Vychováme a vzděláváme s M. Montessori“ na straně 10 se píše, že klíčový význam vypozorovala Marie Montessori u malých dětí kolem 3 let. Vypozorovala, že tyto děti jsou schopny vysoké koncentrace, pokud mají možnost vtisknout podle svých vlastních možností smysl nějakému předmětu, odpovídajícímu jejich stupně vývoje. Marie Montessori to označila jako „polarizace pozornosti“. Zjistila, že tyto vzdělávací aktivity se týkající celé osobnosti dítěte. Normalizace dětí – další klíčový název principů Marie Montessori. Jedná se o obnovení pravých pozitivních možností, které mají děti dané přírodou od narození (ty se ztrácejí při dospívání – Marie Montessori to nazvala deviace). Normalizace dítěte je včlenění (inkluze) do společnosti při dodržování určitých norem a pravidel, které se dětem stávají samozřejmostí. Jsou v kolektivu dětí, které mají stejné pravidla a normy chování a tak je vše přirozené a lehce působící. 
Podle Marie Montessori disponuje každé dítě vnitřním plánem vývoje, který ozřejmuje to, co dítě v určité době dělá a co si právě v té době osvojuje. Jakým způsobem si dítě něco určitého osvojuje? Jak se učí?  Dítě přijímá vše ze svého okolí pomocí svých smyslů. Dítě je v tomto čase jako mycí houba, která vše nasává a nevědomě (vědomě?) si vše ukládá. Na svém vývoji tak pracuje vlastně v klidu a v tajnosti. Tuto nevědomou formu ducha malého dítěte nazývá Marie Montessori 
„absorbujícím duchem“ (strana 28 téže knihy). 
Vidíme-li malé děti, v určitém období obzvláště otevřené, zaujaté a připravené učit se speciálním činnostem a dovednostem, např. mluvení, čtení, počítání, běhání…měli bychom toho řádně využít. Jelikož se jedná o tzv. senzitivní období, které nazvala Marie Montessori. Během tohoto období se dítě všem dovednostem učí velmi rychle a lehce, pokud mu jsou ze strany dospělých poskytnuty správné a vhodné podněty v tzv. připraveném prostř
edí. Dítě se je schopno se například během jednoho týdne naučit všechna písmenka, a samo je začne spojovat ve slova, to samé platí pro matematiku a věci kolem nás, které ho v danou dobu osloví a chce se jim věnovat. 
  
V jiném období se dítě stejné činnosti samozřejmě naučí také, ale s větší námahou, záměrným úsilím a menší radostí s nově poznaného.  
Senzitivní fáze rozlišuje Marie Montessori podle věku: 0-6 let, 7 – 12 let, 12- 18 let. Jedná se hlavně o zralost dítěte na určité podněty a získané zkušenosti, tak pro něj důležité. 
 
0-6 let je to období velmi tvořivé a konstruktivní. Velký důraz je zde kladen na vývoj inteligence a základů osobnosti. 
0-3 roky – je charakteristické fyzické přizpůsobení. Veškeré podněty z okolí pronikají do duševního života dítěte a formují ho. V tomto období je senzitivní období pro pohyb, řád a řeč. Marie Montessori uvádí, ve své knize „Pomoz mi, abych to dokázal sám“ (str. 
32) cituji: „v období do tří let není vývoj dítěte přímo ovlivnitelný. Dítě vstřebává nevýběrově všechno, co kolem sebe vnímá.“ A proto vše, co dítě obklopuje do 3 let, musí být velmi kvalitní a neškodlivé (nepouštíme TV, PC a eliminujeme další škodlivé vlivy z našeho okolí – kouření, pití alkoholu, návštěvy zakouřených restaurací apod.). 
Senzitivní fáze dítěti připravují a usnadňují další podklady pro osobní rozvoj.  Maria Montessori pozorovala v prvních třech letech citlivé fáze pro pohyb, pro zvládnutí mateřské řeči a pro pořádek. Tato fáze pro citlivost trvá jen určitou dobu a potom zase odezní. Dobu pro nástup citlivé fáze u jednotlivých dětí nelze předvídat, jelikož jsme každý jiný a potřebujeme rozvíjet každý něco jiného. Každé dítě má svůj vlastní čas. My dospělí však můžeme být otevření a bdělí v pohledu na dětské projevy, abychom jim pomohli plně takové fáze využít.   
                                              
 
 HARALD, L. a kolektiv  Vychováváme a vzděláváme s M. Montessoriovou, s.27,28. Praha ČS EFFE 2000, Univerzita Pardubice. ISBN 80-7194-266-9. 
 17 
 
Zpět