MONTESSORI DOMA X.

01.05.2016 06:56

2.6. Chování dospělého k dítěti 

Dospělý je ve svém vztahu k dítěti egocentrický. Všechno, co se dotýká duše dítěte, posuzuje podle svých vlastních měřítek, což zákonitě musí vést ke stále se prohlubujícímu nepochopení. Z tohoto úhlu pohledu se mu dítě zdá být prázdným tvorem, kterého má dospělý něčím naplnit, zdá se být líným a neschopným tvorem, kterému dospělí musí odebrat veškerou práci, zdá se být tvorem bez vnitřního vedení, jenž potřebuje být veden dospělým. Dospělý se cítí být tvůrcem (stvořitelem) dítěte a posuzuje dobro a zlo jeho jednání podle vztahů k němu samému. Tak se dospělý stává měřítkem dobra a zla, je neomylný, dítě se musí řídit podle jeho vzoru a všechno, co se v dítěti odklání od charakteru dospělého, platí za chybu, kterou se dospělý snaží rychle opravit. Dospělý se domnívá, že se tímto chováním stará o dítě pilně, láskyplně a obětavě. Ve skutečnosti tím pouze zabíjí osobnost dítěte. Není nutné se dětem jevit jako dokonalý, ale je nutné přiznat před nimi své vlastní chyby a trpělivě přijímat jejich poznámky. Dospělý potřebuje hlavně dostatek trpělivosti, musí umět čekat, až dítě dokončí svou práci a pevně věřit v dětské tvořivé síly, které dítě budou i nadále rozvíjet. Dospělý by měl být pouze průvodcem a pozorovatelem dítěte v jeho rozvoji, měl by ho stále nabádat, co si o tom myslíš, jak to vidíš ty, jak bys to ty udělal a pouze mu cestu naznačovat, ale dítě by mělo jít už po této cestě samo. Nejznámější heslo Marie Montessori „Pomoz mi, abych to dokázal sám.“ My jsme tu pouze jako pomocníci na cestě dítěte k jejich samostatnosti a nezávislosti. Mnozí rodiče vyžadují, aby se děti bez odporu podřídily jejich příkazům, zároveň ale chtějí mít plnou lásku svých dětí. Zde se občas děti stávají učiteli svých rodičů, neboť jejich myšlenky jsou jasné a čisté a jejich pocity spravedlivé. Dítě vše kolem sebe pozoruje, vstřebává a dospělí ho hlavně nesmí rušit, jen když se dítě na něco zeptá, tak dospělí odpovědí či vysvětlí. Dospělí by měl být dítěti vždy příkladem, a to i ve sféře vzhledu – krásně upravený, čistotný, učesaný. Učitel, či rodič, který je čistě a vkusně upravený mají pro děti vždy svoje velké kouzlo. Malé děti jsou vždy velmi šťastné, když vidí, že jejich vzory jsou hezky a vkusně oblečeny, řádně upraveny a pak je i upřímně obdivují. 
Zpět